Václav Klaus: Stopy a odkaz pragmatika bez přívlastků

Předkládaná publikace je věnována Václavu Klausovi a pokrývá celou jeho kariéru, včetně kariéry předlistopadové. Čtenář se tak může dozvědět méně známé skutečnosti ze života Václava Klause, může si však také připomenout dění divokých let devadesátých na půdorysu názorů a deklarovaných postojů tehdejšího vysokého politického činovníka a premiéra. Podrobněji je také zmíněna Klausova-Nečasova amnestie z ledna 2013, která Klausovo působení „symbolicky“ uzavřela. Text publikace, sestavený z otevřených zdrojů, obsahuje čtyři kapitoly. První kapitola je věnována Klausovu působení od konce šedesátých let do konce let osmdesátých. Je zmíněna jeho přerušená vědecká kariéra ekonoma, dlouholeté působení ve Státní bance československé a posléze v Prognostickém ústavu tehdejší Akademie věd. Zmíněna je jeho návštěva Chicaga v létě 1989 a vystoupení v rakouské televizi v listopadu 1989 a jeho opatrné vyjadřování k probíhajícím změnám. Druhá kapitola nazvaná „Svoboda bez míry“ je věnována porevoluční ekonomické transformaci. A jevům s ní spojených. Na základě autentických citací je dokládáno, že již původní záměr transformace musel vést ke koncentraci státního majetku do rukou velmi omezeného počtu „hrdinů kapitalistické práce“. Jako prostředek k tomu byla zvolena metoda kupónové privatizace. Podrobněji je zmíněn úmyslný odpor vládních špiček k zavedení jakékoli kontroly, pro širokou veřejnost obhajovaný ideologií. Třetí kapitola je věnována vztahu Václava Klause nebo jeho spolupracovníků k osobě Viktora Koženého, kauze vytunelovaných CS Fondů a kauze Investiční a poštovní banky, která působila coby gejzír problematických úvěrů a půjček. Ze svědectví vysokých politických činovníků plyne, že banka byla pod politickým vlivem. Zmíněn je také „pohádkový“ příběh finanční skupiny PPF a jejího hlavního představitele. Poslední kapitola je věnována pádu premiéra Klause a jeho vzestupu do prezidentské funkce. Jsou zmíněny podivnosti kolem jeho zvolení prezidentem jak v roce 2003, tak i v roce 2008. Podrobněji je popsáno Klausovo prezidentské působení na nejvyšší patra justice. Samostatná podkapitola je věnována amnestii. V její souvislosti jsou zmíněny veřejnosti neznámé skutečnosti. Pro dokreslení jsou v závěru uvedeny citace lidí z Klausova okolí, kteří se vyjádřili k jeho osobnosti a k jeho některým vlastnostem. Na úplný závěr jsou uvedena některá Klausova vlastní slova, dokreslující jeho osobu. Zakoupením této publikace přispíváte na činnost NFPK.