Watchmen - Strážci

(...) Moore po doušcích odkrývá duše hrdinů a čtenář žasne víc a víc nad jejich bizarností a jakousi zvrácenou pitoreskností. Až na jednoho jsou maskovaní hrdinové lidmi bez zvláštních schopností. Moore je ukazuje jako podivné společenstvo se sociopatologickými sklony a nejrůznějšími komplexy. Přesto však stojí stále ještě na té správné straně zákona, i když hranice je leckdy velmi nezřetelná. (...) Čteme příběh o odpovědnosti a síle ji unést. Skupinka podivínů a slabochů s vlastními problémy má nahradit svědomí celého lidstva. Zvláštní, bizarní, ale ať už jsou, jací jsou, zůstanou oproti lidstvu doopravdy lidmi.

(...) Celá struktura se vymyká tradičnímu ladění komiksu: podobně jako v postmoderních románech i tady je souvislý text narušován nejrůznějšími fiktivními dokumenty: recenzemi, úryvky z autobiografie a dalšími materiály, které různě doplňují, anebo naopak zpochybňují příběh, který nám autoři předkládají v kreslené části. (...) Strážci, stěžejní dílo světového komiksu, jsou prostě moderní román se vším všudy. Čtenářsky velice náročný, ale o to vděčnější.

(...) Spolu s rozvíjením skvěle vymyšleného, víceproudého příběhu (jak jinak, u velikého fabulátora Moorea) tak sledujeme i rozklad hrdinů a jejich bezmoc před směšným i hrozným peklem spravedlnosti, do kterého se sami uvrhli.
Když se k tomu přidá překlad, který elegantně proplouvá stovkami nástrah originálu, dobrou redakční péči a sazbu a kvalitu tisku i vazby, určitě jde o jeden z nejzásadnějších počinů, který můžeme z onoho relativního komiksového boomu na našem knižním trhu posledních let vylovit.