Jmenuji se Alice: Holky na vodítku

Tíživé téma drog, které pomalu a plíživě vlezou do leckteré slušné rodiny. A to se stalo i Alici, dívce, na kterou měla rodina vysoké nároky a málo času. Ale je třeba si položit otázku, zda je to důvod k tomu, aby dítě, vlastně už mladý dospělý, začal brát drogy. Jenže když se to stane, a než se to provalí, uteče docela dlouhá doba, a pak je cesta zpět (tedy cesta bez drog) poměrně obtížná. Nejdřív tabletka, pak trošku trávy, perníku, koksu... herák... A kudy tudy ven... Záleží na vůli, odhodlání, přístupu rodiny. Faktorů je mnoho, ale hlavní břímě nese feťák.
V knížce "Jmenuji se Alice - jsem narkomanka" je skvěle rozdělený příběh na 2 roviny - jednou je vyprávění o tom, jak se to seběhlo a jak rychle lze do světa plného drog spadnout a druhou rovinou je přítomnost v léčebně, nelichotivá, všeodhalující, ve které probleskují jen malé jiskřičky naděje, že by to mohlo dopadnout dobře.
Knihu doporučuji všem dětem i dospívajícím, ale i jejich rodičům. Prevence není nikdy dost, ale tohle není příběh o kárání a o tom, co se nesmí. Tohle je příběh o tom, kam se nikdy nechceme dostat.