Vězni svobody

Velmi silná, v mnoha směrech mimořáddná kniha. Představuje brilantně vytvořený svět, ve kterém svět ovládlo několik korporací, celá společnost se změnila v čistý trh a instituce veřejné sféry (včetně vlády a parlamentu), byly buďto rozpuštěny, nebo změněny v bezcenné povrchní slupky. Neexistuje zdravotní pojištění, ani sociální sféra, policie, ani nezávislé soudy; bydlení, jídlo, vzdělání, zdravotní péče, bezpečnost, spravedlnost jsou proměněny ve zboží na oligopolních korprátních trzích a jsou přípustné jen těm, co si je zaplatí. Práce je málo, kvůli robotizaci prakticky zmizely i kvalifikované manuální a technické práce, z duševních prací se vyplatí pouze ty, jež jsou prospěšné pro byznis (programátoři, právníci, manažeři) a jejich postavení jsou prekarizována až na samé dno (tři dny dovolené, neplacené přesčasy jsou normou, úplná ztráta lidských a zaměstnaneckých práv, sexuální zneužívání žen atd.). Lidé, kteří se byznisové sféře svými talenty a dovednostmi nehoddí buď umírají hlady jako bezdomovci, nebo jsou násilím přemístěni do uzavřeného gheta zvaného Enkláva, kde mají údajně žít svůj "zemědělský dvourychlostní život," ale co se tam s nimi ve skutečnosti děje nikdo neví. A to vše je rámovanou extrémě vyhraněnou pravicověliberální ideologií, nekriticky vyzdvihující úspěch, meritokracii, sílu jednotlivce atd. V tomto šíleném světě se odehrává sociálně-psychologické drama, jež se v šíleném světě snaží zachovat si svou důstojnost, popřípadě přežít. Nejděsivější je, že kniha téměř není sci-fi: Němcův svět blízké budoucnosti je pouze zhuštěný současný globální kapitalismus, zbavený posledních zmírňujících a regulujících prvků. Konkurenční diskurz humanity a lidských práv je úplně vymazaný, diskurz obchodního, podikatelského a finančního úspěchu získal 100 procentní nadvládu. Nejhorší je, že v Němcově knize již z velkéčásti žijeme a za pár lt v ní můžeme žít úplně. Což je to, před čím chtěl autor varovat.