My proti vám

Pokračování Medvědína. Takže nastavovaná kaše? Podruhé ohřívaná polévka? Ne, naštěstí vůbec, ale vůbec ne. Ano, ze začátku se malinko vaří z ingrediencí minulého dílu, ale to jen pro ty co trošku zapomněli (jako třeba já) o čem že byl nebo pro ty co jej vůbec nečetli (ale proč by to, proboha, někdo dělal). Pak už postavy známé z minula a pár nových rozjedou další příval uvěřitelných, smutných i malinko veselejších příběhů. A všechno to krásně a příjemně ba dojemně funguje. Děj utíká, v Medvědíně je i na podruhé strašně moc hezky (o malinko intenzívněji než poprvé). Audioknize přidává pátou hvězdu skvělý Pavel Soukup coby brilantní vypravěč.

Jsme zase zpět v Medvědíně (v dějišti předcházejícího dílu). Po události, která otřásla tímto severským maloměstem a rozdmýchala v lidech to nejhorší ale i to......ne, jen to nejhorší.
Prvních cca 50 stran je opakování a omílání toho, co už víš. Chápu nezbytnost pro nečtenáře prvního kousku, ale stejně mě to štvalo a byla jsem nedočkavá na nové žďárání do duší, další příběhy z Medvědína.
On totiž pan Backman rád nahazuje udičku v podobě- "jeden z nich zemře" nebo "byla by to epická láska, kdyby trvala celý život" a ty jen dalších x stránek čekáš pohromu a rozuzlení hádanky.
Pan Becket umí svoje řemeslo a splnil má očekávání - rozpitvání postav a pojmenování věci pravím jménem.
"Je tak jednoduché přimět lidi, aby se nenáviděli, až je nepochopitelné, že to někdy jde i jinak."
"Smutek člověka, který ví, že je v něčích očích hotová bestie, se nedá popsat."
Těchto mouder je tu nespočet a můžou se zdát kýčovitá a nic neříkající takto vytržené z kontextu. Ale on jim ten kontext dává. Taky má dar pro nemilosrdný popis důsledků špatných rozhodnutí. Ukáže ti, jak jsou slova mocná. Jak lidi ve své omezenosti a ulitě můžou zničit jiný život, když tnou do živého.
A někdy to nejde vzít zpátky.
Takže narovinu, neměla jsem během čtení příjemný pocit a hrozně jsem se za místní obyvatele styděla, jako bych patřila mezi ně. Ale to vůbec nestojí v cestě nejvyššímu hodnocení.