Pláňava

Když se František roku 1888 vrátil z pole, zjistil, že jeho manželka s dvěma dětmi tajně odjela do Ameriky. Nikdo netušil, proč to udělala. Doma zanechala jedenáctiletou Mařenku, která tak s otcem zůstala na vše sama. Za nějaký čas se František seznámil s o sedmnáct let mladší Filomenou, která se k němu později nastěhovala. Vzít se však nemohli, František byl totiž stále ženatý. Žili tak v neposvěceném svazku. Dnes by se nad tím nikdo nepozastavil, tehdy to bylo nemyslitelné. Přesto zůstávali spolu. Čas plynul a František a Filomena se radovali z narození syna Pepíka, další dva syny bohužel pochovali. Přes všechny útrapy se spolu s Mařenkou a Pepíkem snažili fungovat jako rodina. Roku 1909 však přišli do vsi misionáři a Filomenu přesvědčili, že by takto žít neměla. Jejich život byl těžký, trpký – planý – František si tak vysloužil přezdívku Pláňava. Je to silný příběh podle skutečných událostí.