...vlastně nevím, co jsem čekal. Vzal jsem knihu do ruky a přečetl první (náhodný) příběh. Pak druhý, třetí, osmý. Děkuju, knížka je moc milá a už jsem se k ní několikrát vrátil. Téma sice není žádná legrace, ale je to realita. Prý někdo u čtení pláče. Chápu. Ale já se pokaždé těšil na příběh nový.