„Konečně jsme se dostali na pódium, asi o dvacet minut později, podívali se do davu – pokud se to tak dá nazvat – a tam byli úplně vepředu všichni moji kámoši a pokřikovali na mě: ,Čááááu, Hoooky. Jak to jde, Hooky?´ Culili se na mě a zdvihali palce. Pomyslel jsem si, že je fajn, že se ukázali, ale ty úsměvy a palce si mohli odpustit. My v Joy...