Oproti bázni

I ve své nové knize autor vynalézavě rozvíjí a dotváří svůj osobitý, nezaměnitelný (a do určité míry fantaskní) literární svět. Je to svět záměrně časově i společensky těžko jednoduše definovatelný, civilizační výdobytky jsou v něm totiž paradoxně provázeny rigidními hierarchickými vztahy, a osudy jeho protagonistů jako kdyby se mnohdy odvíjely i na jiné planetě, velice ovšem podobné té naší. Příběh je zarámován katastrofickým předznamenáním a příchodem apokalyptické sluneční armády. Provází nás jím alegorická trojice: prorok, poutník a štvanec, která odhaluje kořeny lidského charakteru a chování. Autor profesionálně ovládá moderní literární postupy, bez nadsázky až mistrně používá výstižné popisy, odborné reálie i zkratky, ale archaizujícím textem zejména v dialozích umně navozuje a posiluje atmosféru příběhu.