January a Deset tisíc dveří

Po přečtení January a Deset tisíc dveří jsem byla nějakou dobu na vážkách co se týče hodnocení. Pokud by totiž byla psaná běžným stylem a jazykem - tak, jak spousta autorů vypráví své příběhy - jednalo by se o naprosto průměrné dílo. O jednu z mnoha young adultovek, která vás příliš nenadchne a brzy vám vymizí z paměti.
Jenže ona NENÍ psaná běžně.
Ti, kdo ji četli, se mnou jistě budou souhlasit. A těm, kdo ještě neměli to potěšení, ji vřele doporučuji. Zcela upřímně totiž říkám, že na něco podobného jsem ještě nikdy nenarazila.

Alix E. Harrow má úžasně zajímavé myšlenky, neotřelé popisy a přirovnání, velkou fantazii a hlavně talent. Ze slov a vět splétá nádherně barevné plátno, na němž vytváří neobyčejné vzory. Občas jsem se musela v četbě zastavit, abych na sebe nechala působit to, co svým květnatým jazykem popsala a nad některými větami jsem nestačila žasnout, jak originální (alespoň pro mě) byly. Klobouk dolů před autorčiným umem!

Hvězdičku bohužel musím ubrat za příběh, jelikož - jak jsem psala výše - mě moc neoslovil, ačkoli nápad s dveřmi coby portály do jiných světů, měl velký potenciál.

Určitě se ke knize výhledově vrátím, abych si zopakovala ten nevšední čtenářský zážitek.