Ke dnu

Volné pokračování knihy Do tmy, které nás opět zavede do městečka Řečovice. Tentokrát sledujeme hned několik osudů a tajemství. Osudy postav se kříží a praskají jako dráty elektrického vedení mezi stožáry v polích za městem… Styl psaní autorky mě opět moc bavil. Neskutečně čtivé, pravdivé, občas tajemné a temné. Ve spoustě postav se najdete, budete jim fandit, budete s nimi dýchat. Zajímavé a těžké osudy, které se zde promíchávají a nedají Vám spát. Spousta věcí je v knize zahalena tajemstvím a je jen na čtenáři, jak si domyslí, že to vlastně bylo…. První kniha Do tmy se mi však líbila víc. V této knize mi možná vadilo moc postav. Raději bych jich tam měla méně, ale jejich osudy vzít ještě více do hloubky.

Jako člověk žijící ve velkém městě, ale pravidelně se vracející do rodné vesničky v pohraničí, na knize oceňuji především dokonale zachycenou tvář současného odlehlého venkova se všemi jeho záštiplnými vztahy zakrývanými sousedskou solidaritou, s prapodivným žebříčkem hodnot určujícím místní společenskou hierarchii a unikátními každodenními starostmi symbolizovanými bojem o zboží v akci, kde se pouhé pomluvy mění v nikým nezpochybňovanou skutečnost a kde je jakákoliv jinakost záminkou pro vyloučení ze společnosti. Kolikrát já jsem si při čtení této knihy vybavila analogické situace z vlastního života! Autorce skládám hlubokou poklonu, protože jistě vyžadovalo hodně odvahy popsat věci takové, jaké skutečně jsou.