Pí a jeho život

Hezký fiktivní román. Připadá mi celkem originální, ze začátku trochu nudný, ale v druhé části nabírá napínavost a spád. Prostřednictvím něho snadno nahlížíme do nitra člověka bojujícího o přežití, který za žádných okolností neztrácí víru.Jediné, co jsem nepochopila, byl ten vznášející se ostrov. Bavila jsem se o této knížce s kamarádkou.V diskuzi jsem se dostaly ke zmíněnému ostrovu.Tvrdila, že ten ostrov byl Pího výplod psychiky, neboť byl na konci svých sil,umíral, stejně jako tygr, a usilovně si přál hojnost vody a jídla.Já jí odporovala tím, že z představy se nenají a obzvlášť ne tygr, který se do stejného stavu dostat nemůže.Ale vlastně kdo ví, jak to Martel myslel?Asi jen on sám to ví a tím nám dává možnost chápat vše podle svého pohledu na svět.Je na nás čemu uvěříme.Martel to mohl napsat proto, že to podle vědeckého hlediska je nnemožné a věština lidí v té chvíli ztrací důvěru.Možná,že ten ostrov byl skutečný.Byla bych velmi vděčná za vaše nazory ohledně nejen toho ostrova.

Knihu jsem téměř nebyla schopná dočíst. Po nekonečném úvodu, který vás umoří úvahami o náboženství, lacinými přirovnáními a rádoby-moudrými postřehy, přichází až nepříjemně surová (a také nekonečně dlouhá) scéna líčící boj o holý život, autor zde bohužel nenechává příliš prostoru pro čtenářovy vlastní úvahy či jakoukoli obrazotvornost. Vše nám předkládá jasně a přehledně naservírované, leckdy až s jistou dávkou demagogie. Ačkoli v závěru se celý příběh knihy relativizuje a tím pádem se konečně dočkáme něčeho zajímavého, něčeho, o čem snad budeme moci i přemýšlet, celá filosofie, kterou nám zde autor předkládá, rozhodně patří spíše k prvoplánovým pseudopravdám.