Básně Lawrence Ferlinghettiho jsem poprvé četl v Boskovicích v Literární čajovně Hermanna Ungara. Představuju si — kdo by si to po těch letech pamatoval —, že jsem se uvelebil mezi polštáři, objednal si masalu a sáhl po Lunaparku v hlavě. Mohlo mi být tak devatenáct, Ferlinghettimu teprve přes osmdesát, já už jsem byl příšerně dospělý a on pořád...