Pozoruhodný návštěvník z vesmíru

Autor této knížky patří mezi ty pozoruhodné osobnosti, které s přibývajícími zkušenostmi nabírají optimismus. Ještě vzácnější je, pokud dokáží svou vizí lepšího světa srozumitelně nakazit ostatní, zejména pak děti. Nemám žádné pochybnosti o tom, že existují vyspělejší civilizace. Těší mě, že v tom nejsem sám. Je velmi povzbuzující vědět, že cesta do lepšího světa vede přes rozvoj pozitivních vlastností. Potěšitelné je i to, že se o nás jiné civilizace zajímají a jsou pro nás inspirací a povzbuzením. Pokud se někomu podařilo dosáhnout úrovně umožňující komunikovat s nadvědomím a využívat energetického potenciálu, proč by se to nemohlo podařit i nám. Není důležité, co nás v životě potká, nýbrž to, jak na to reagujeme. Největší životní moudrostí je akceptování a respektování životních okolností bez toho, že by se s nimi někdo trápil. Tato knížečka je poutavou ilustrací této hluboké myšlenky. Medvídek Nanu to vyjádřil slovy: „Takový je život, někdy velmi radostný, někdy méně a my se s tím musíme smířit a uchovat si dobrou náladu.“

Pohádka pro každého, od poměrně malých dětí až po starce nad hrobem. Knížku jsem přečetl na jeden zátah. Krásná čeština a semtam i angličtina, ale to hlavní je zcela neočekávané setkání mimozemského špiónka v podobě medvídka s dvojicí důchodců kdesi nedaleko Seattlu. Medvídek je roztomilý a protože je to vlastně robot, nepotřebuje jíst ani pít, ale zato si dokáže povídat v jakékoli řeči. Přišel pro své zadavatele z daleké planety Feyeton zjistit jak se žije na Zemi. A pak podává sice kusé, ale přecejen roztodivné popisy poměrů na Feyetonu, kde nemají války a ani nemoci, kde se skutečná přírodní příroda nachází jakoby chráněná na určité části povrchu planety. Je to pohádková utopie, ale v naší době vražd, válek a nemocí zní Venyšovo vyprávění jako balzám na duši. Knížka je čtvercového formátu, s milými ilustracemi. A že medvídek musí po měsíci své hostitele opustit, aby podal zprávu obyvatelům Feyetonu, vnímá čtenář jako pravdivý konec pohádky. Lidé čtěte!