Předčítač

Příběh patnáctiletého Michaela a ženy Hanny. Náhodou se spolu setkají, a to se vyvine až v milostný vztah. Po nějaké době Hanna zmizí. Shledání po letech však nebude vůbec pěkné, Michael potká Hannu u soudu při procesu s nacistickými válečnými zločinci.

O této knize jsem moc nevěděla, netušila jsem, co mám čekat, a nakonec si mne naprosto získala. Příběh o tom, jaká může být láska, o vině a nevině, o morální zodpovědnosti. O tom, jak se rozhodnout, který názor je správný, o tom, jaké to je žít s pocitem viny. Ač je to útlý román, mám pocit, jako kdybych hlavního hrdinu Michela znala odjakživa. Je zde ukázáno, že i na pár stránkách se dá odvyprávět velký příběh.

Velice mi sedl styl, jakým je to napsané. Dobře se mi to četlo, vtáhlo mě to do děje. Tím, jak to vyprávěl hlavní hrdina zpětně, tak tu byly zajímavé myšlenky a pohled na to, jak si některé věci za ta léta jinak uvědomil. Také se mi moc líbily úvahy o tom, jak mají další generace pohlížet na druhou světovou válku, konkrétně na koncentrační tábory.

Po dočtení jsem se hned podívala na film a výjimečně musím říct, že byl stejně dobrý jako kniha (většinou se mi filmy, které mají knižní předlohu, moc nelíbí).

Předčítač je rozhodně kniha, ke které se v životě ještě vrátím.