Jedním z rozpoznávacích znaků spisovatele Vratislava Maňáka je jazyková okázalost, která jde ruku v ruce s okouzlením dávnými časy, s nostalgií, jež jeho texty prostupuje. Jak to dopadne, když se tento autor rozhodne reflektovat témata, která sužují současnou společnost?

Šestero příběhů zasazených do dob dávno minulých způsobem vyprávění nápadně připomíná pohádky, ovšem ty drsné andersenovské. I když většinou nekončí tak tragicky jako původní pohádky pro dospělé, rozhodně dávají čtenáři mnoho podnětů k přemýšlení. Mnohé lidské nectnosti v nich zobrazené vídáme přece kolem sebe každý den, jen převlékly kabátec.