(…) Nedokázal jsem se však zbavit dojmu, že jsou si obě hrdinky podobné nejen vzhledově (i přes jejich věkový rozdíl), ale i charakterově. Bez problému by se pod konverzační bubliny, které pronáší Bea, dala dosadit Lou a opačně. Ani k jedné z hlavních postav jsem si tak nedokázal vytvořit dostatečné pouto, přestože je příběh z valné většiny zaměřený pouze na ně a prostoru mají také dostatek (320 stran). Tillie Walden řeší v komiksu silná témata (jež pro někoho mohou být dokonce osobní) spíše okrajově, což je pochopitelné. Ostatní situace by si však zasloužily jít o něco více do hloubky, což by napomohlo k většímu prokreslení postav. (…) Tillie Walden vytvořila po vzoru oblíbených (nejen) japonských příběhů vizuálně podmanivou road movie s uvěřitelnými postavami. Dokáže dojmout, otevřít citlivá témata a vše zabalit do různých metafor. Akorát by se bývala nemusela ve všech uvedených případech bát daný aspekt dotáhnout a více prokreslit. Takto vše zůstává spíše naťuknuté a až příliš plavající v nejednoznačnostech. Pak se hůře obhajuje i délka komiksu, a především tím trpí pointa celého příběhu, jež by mohla být o něco údernější. Přesto stojí tato cesta plná fantazie za pozornost. Jsem si jistý, že mnohým se trefí do nálady a bude jim bližší než mně.

Plodná a oceňovaná americká kreslířka vydává v češtině v krátkém sledu už třetí komiksový román. Dvě ženy v autě s přívěsem v něm cestují po reálném i imaginativním Texasu.