Rudé orchideje ze Šanghaje

Drsné, kruté, smutné, nepředstavitelné, tak to jsou slova, která Vás napadnou při čtení této knihy. Příběh, který Vás přenese do Asie v těžkých dobách a rozhodně Vás nenechá chladnými.

Korejská dívka Kim Sangmi byla unesena ve svých čtvrnácti letech. Byla donucena stát se sexuální otrokyní japonských vojáků. Prošla si neskutečnou cestou ze Soulu, přes Šanghaj, Singapur až do Hirošimy. Díky naději a odvaze dokázal přežít hrůzy, které ji celých osm let doprovázely.

Příběh vznikl na základě skutečných událostí, kdy statisíce, nejen korejských, dívek byly unášeny a musely se stát takzvanými „ženami útěchy“. Autorka díky vzpomínkám a vyprávění těch, co přežily, sestavila neskutečný příběh, který se Vám dostane pod kůži.

Nelehké japonsko-korejské vztahy je historické období, o kterém se v knížkách tak často nepíše, jsem vždy ráda, pokud se díky příběhům dozvím něco nového, stejně jako v této knize. Vždy mě zarazí, že se na světě děly takové krutosti, a to ještě v relativně nedávné minulosti.

Celý příběh je napsán velice čtivě. Navíc je z něj cítit, jak ho sama autorka prožívá a že jí není lhostejný. Je vyprávěn z pohledu mladé dívky, tím mě to ještě více pohltilo a vtáhlo do děje. Celou dobu jsem s ní soucítila a fandila jsem jí.

Připravte se na drsné a kruté čtení. Rozhodně to však není tak, že by nás autorka chtěla prvoplánově šokovat, naopak to tam vše patří a dokresluje atmosféru. Není to ale nic pro slabé povahy.

O druhé světové válce v Evropě toho už mám načteno vcelku dost, myslím, že nastal ten pravý čas, dozvědět se i o tom, jaké hrůzy se děly jinde ve světě. Pokud máte stejně jako já rádi knihy o těžkých lidských osudech, knihy z válečného prostředí, kde se píše hlavně o jednotlivcích, tuto knihu si rozhodně přečtěte.

Myslím, že ani nedokáži slovy vyjádřit, jak silné a emočně náročné toto čtení bylo. Po dočtení budu knížku jednoznačně doporučovat všem a všude.

Každá země má svá temná období. Asijské státy toho nejsou výjimkou, ale pravda, ve školách jsme rádi, když stihneme zmínku o druhé světové v Evropě, ne tak co se dělo v Koreji. Kniha primárně popisuje právě období druhé světové války, kdy Japonsko útočilo postupně na téměř celou dálnovýchodní Asii a jejich armády uzurpovaly víc a víc území každým rokem. Příběh je vyprávěn očima čtrnáctileté „ženy útěch“, tedy uneseného dítěte, nuceného k sexu s vojáky (raději nepočítat), vláčeného z jednoho místa na druhé a prakticky zbaveného lidství. Není to pro mě první ani poslední příběh s tímto tématem. Chápu, že autorka skrze Sangmi chtěla přiblížit čtenáři co nejvíc hrůz toho období, ale pravda sem tam, už toho bylo propleteno příliš. Přesto je kniha výborná, a přiznám se, že jsem byla ráda, že překladatelka si v rámci příběhu pohrála i s výrazy, názvoslovím a transkripcemi asijských jazyků, dodalo to na autentičnosti, tedy až na české přepisy asijských jmen, omlouvám se, ale na to si nikdy nezvyknu.