(...) Kniha sociologa Zygmunta Baumana Modernita a holocaust je výjimečná tím, s jakou jasnozřivostí prořezává falešnou clonu této ideologie holocaustu. Holocaust pro autora není primárně vyústěním věčné nenávisti k Židům (i když bez tradice evropského antisemitismu by se neobešel) ani úpadkem osvícenského věku do iracionálního barbarství. Spíše než úchylku z modernity představuje pro Baumana naplnění jedné z jejích latentních možností. Ta je dána procesem racionalizace, který je od dob Maxe Webera považován za hlavní charakteristiku moderní doby.