(...) Spisovatelka Irena Obermannová sepisovala během minulého roku tajně knihu, kterou záhy po jejím dopsání vydala, čímž se stala veřejnou. Nazvala ji přesto Tajnou knihou, aby bylo vidět, že v ní jsou tajnosti. Povaha a důvod těchto tajností je vztah, kterému lze říci intimní. Vypravěčka jej udržovala s literární postavou, která se v knize jmenuje "Největší Čech", přičemž nejde o velikost fyzickou. Vyznačuje se tím, že je to figura nápadně podobná, ba splývající s velmi konkrétní historickou žijící postavou z masa a kostí. (...) Nutno říci, že vztah to co do reálného průběhu nebyl ani tak bouřlivý či intenzivní, tedy pokud jde o "frekvenci". (...) Odehrával se tedy především formou telefonickou a telepatickou, což tu zabírá většinu textu. O způsobu a míře prožívání mužského protějšku nemáme dost informací a můžeme jen předpokládat, že se mu vypravěčka asi vážně líbila a bylo mu s ní příjemně, ovšem zároveň mu to přinášelo jisté svízele. Pokud jde o city vypravěčky, pak lze věřit, že to s nimi skutečně a upřímně zamávalo. Aby také ne.