Srdcová desítka

Narodila se v roce 1976 v Praze. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově a od roku 1997 v tomto oboru pracuje. Za svou prvotinu, román s detektivní zápletkou Kroky vraha (2007), obdržela od české sekce Asociace autorů detektivní literatury (AIEP) Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku. Stejný úspěch zopakovala i s románem Dům na samotě (2011). Jejím největším koníčkem je cestování, nejraději navštěvuje severské země. Již v dětství propadla světu koňských dostihů, o něž se intenzivně zajímá dodnes.

K

LÁRA MANDAUSOVÁ je žena, která ráda píše, poslouchá příběhy a dívá se kolem sebe. Všechno spolu totiž hodně souvisí. Psaní ji nejen baví, ale i živí. Začínala jako novinářka v ekonomickém týdeníku, třináct let pokračovala v Mladé frontě Dnes a médiím zůstala věrná dodnes. Pracuje v časopise Marianne, jak sama říká, nejbáječnější redakci na světě, kde ženy píšou pro ženy s chutí, upřímností a otevřeným srdcem.

V roce 2010 získala za stránku svých blogů na serveru idnes.cz titul Blogerka roku. Je za něj moc vděčná, protože i díky němu vznikla knížka Slunečnice. ...

Jana Poncarová žije v Plzni, je novinářka a copywriterka. V příbězích, které píše, hledá pravdu o světě a vlastní osvobození. V roce 2018 debutovala úspěšným románem Podbrdské ženy, který sleduje osudy tří generací žen žijících v podhůří Brd. O rok později vyšel román Eugenie inspirovaný skutečným osudem plzeňského hotelu Continental a jeho majitelky.

Vystudovala scenáristiku na FAMU, v minulosti pracovala jako editorka a šéfredaktorka v časopisech pro ženy. Je autorkou několika románů: románu Hotel Atlantic (2023) o putování československých Židů do Palestiny za druhé světové války, rodinných příběhů Samotářky (2022) a Hezčí svět (2020) a humoristického románu Láska pro samouky (2019), který byl zfilmován jako romantická komedie. Od roku 2019 jako editorka Paměti národa naslouchá vyprávění pamětníků a zaznamenává je v psaných příbězích.

Scarlett Wilková (*1969) je česká novinářka a spisovatelka, která dokáže citlivě zachytit příběhy lidí v mezních situacích. Ve své literární tvorbě se často vrací k tématům paměti, identity a ženské zkušenosti. Čerpá přitom z let novinářské praxe i z osobních rozhovorů s pamětníky – díky nim v jejích knihách ožívají zapomenuté kapitoly historie i hlas těch, kdo v ní často zůstávali ...