Zemřít v Berlíně

Bitva o Berlín byla jednou ze závěrečných operací na evropských bojištích druhé světové války. Proti zdrcující sovětské přesile zde stály vyčerpané zbytky německých divizí Wehrmachtu a Waffen SS, k nimž byly přiděleny jednotky Volkssturmu a Hitlerjugend, většinou nevalné bojové hodnoty. Poslední jednotkou, které se do obklíčeného Berlína podařilo dostat, byl francouzský útočný prapor pod velením Hauptsturmführera Henriho Feneta. Jednalo se o více než tři sta dobrovolníků s předchozími bojovými zkušenostmi, kvalitně vyzbrojených a vystrojených. Prapor operuje samostatně, i když spadá pod divizi SS Nordland, přičemž alespoň ze začátku využívá podpory obrněnců této jednotky. Bojové kvality francouzských esesmanů se uprostřed rozbitého města naplno projeví. Prapor odolává útoku za útokem a k ústupu ho donutí pouze hrozba obklíčení. Tvrdé pouliční boje si samozřejmě vyberou svou daň a dne 2. května zbývá posledních třicet bojeschopných esesmanů, kteří se pokusí o průnik na západ. Tato akce se nepodaří a nakonec jsou všichni zajati nebo zabiti. O síle vzdoru francouzského praporu svědčí i ten fakt, že za bitvu o Berlín byli čtyři z jeho příslušníků vyznamenáni Rytířským křížem Železného kříže.