Hrobové ticho

Hrobové ticho je opět parádní detektivka a já jsem nadšená. Příběh mě chytl už od prvních stran a hlavně si dovolím říct, že je zatím z celé série nejlepší. Jistě, tomuto předcházejí zatím jen dva díly (Smysl vraždy a Pravdu neumlčíš), ale Hrobové ticho jakoby mělo už od začátku našlápnuto na to dokázat, že to prostě tahle série umí pořádně rozjet.
Helen je vdova, která s pomocí své maminky vychovává dva dospívající syny. Její život se tak rozděluje mezi chytání padouchů a starostlivou péči o rodinu, která se každý den bojí, že by o ní mohla přijít. Jenže ani obavy rodiny Helen nepřesvědčí, aby této práce zanechala.
Autorka si zachovává stejný styl vyprávění, takže i tentokrát se věnuje nejen případu, ale i soukromí Helen; i když tento díl se právě jejímu soukromí věnuje méně, než třeba předchozí díl. Mnohem víc prostoru tak dostává zapeklitý případ, akční i dojemné momenty a také nejedno překvapení. Kapitoly jsou celkem krátké, takže vás to prostě nutí číst stylem „ještě jednu kapitolu...“.
Hrobové ticho je naprosto parádní čtení a mne celkem dost mrzí, že tuhle sérii není moc vidět. Hlavní postava Helen je obyčejná ženská bez superhrdinských vlastností, má obyčejné radosti i trápení a i když jí život uštědřil krutou ránu, ona jde, hlavně kvůli synům, dál.