Já, Iulia

Santiago Posteguillo je profesorem jazyka a literatury na Univerzitě Jaumeho I. v Castellónu. Ve Spojených státech studoval tvůrčí psaní a lingvistiku, v Británii analýzu projevu a překladatelství. Mezi lety 2006–2009 vydal trilogii o římském vojevůdci Scipiu Africanovi a Hannibalovi, v letech 2011–2016 následovala další série historických románů o císaři Traianovi, momentálně má rozepsanou trilogii o Iuliu Caesarovi.
Za knihu Já, Iulia obdržel Posteguillo Premio Planeta (2018), jednu z nejprestižnějších literárních cen ve Španělsku. Kromě toho získal mezinárodní ocenění pro ...

Po absolvování DAMU hrál nejprve v Ostravě, Příbrami a Liberci. Od roku 1986 byl členem souboru Městských divadel pražských, po jehož rozpadu účinkoval na scénách Divadla Komedie a Divadla Rokoko. Od sezony 2008/09 působí v Divadle na Vinohradech. Jeho rejstřík zahrnuje jak kreace osvědčeného repertoáru (Falstaff ze Shakespeara, Célestin z Hervého, dále Schiller, Stendhal ad.), tak postavy z pera klasiků moderních (Čechov, Strindberg, Čapek, Bulgakov, Nash). Od filmových režisérů dostal sice otec herce Jana Meduny jen skromné příležitosti (Den pro mou lásku, Bizon, Posel dobrých zpráv), ...

Díky hereckým genům se karlovarský rodák prosadil před kamerou už ve školním věku. Velké příležitosti obdržel ve filmech Jiřího Hanibala Dědeček, Kyliján a já a Červená kůlna, coby dětský herec dokonce účinkoval v nastudování Macbetha na naší první scéně. Během studií Státní konzervatoře tuto filmografii záhy rozhojnil o role dospívajících mladíků ve snímcích Láska, Hop – a je tu lidoop nebo Tchán. První profesionální ostruhy získával v chebském divadle, kde ztvárnil zásadní role v Revizorovi a Hrátkách s čertem, poté v pražském Divadle Jiřího Wolkera nebo jako konferenciér Ústřední hudby ...

Po absolvování studia činoherního herectví na pražské DAMU (v roce 2003 obdržela Cenu Valtra Tauba určenou pro nejlepší absolventy herectví na DAMU) zůstala na jednu sezonu v Divadle F. X. Šaldy v Liberci a následně v pražském Divadle Rokoko. V letech 2006 až 2010 byla členkou souboru Švandova divadla, v roce 2010 přešla na tři roky do angažmá do Divadla na Vinohradech. Od září 2013 je na volné noze, avšak spolupracuje s řadou pražských scén (. Natočila několik filmů (např. Případ Andrey S., Zakázané uvolnění, Díte číslo 44) a seriálů (např. Ordinace v Růžové zahradě, Dokonalý svět), ...