Jan Studnička s jednotlivými prvky žánru žongluje s neskutečnou hravostí. Je jedno, jestli jde o
zombie povídku z lmového festivalu v Karlových Varech, příběh, v němž hraje prim umělá
inteligence, nebo příběh o Československých legionářích, vždy volí jiný způsob vyprávění a tím
ukazuje čtenáři nejen své znalosti spisovatelského řemesla, ale především různé způsoby, jak žánr
zajímavě a mnohdy inovativně uchopit. Už dlouho se mi nestalo, abych se při čtení povídkového
sborníku či antologie bavil u každé povídky a přitom u každé něčím jiným. Zde se to podařilo na
výbornou.
Autor opatřil jednotlivé povídky krátkým doslovem, v němž tu nastíní, co ho vedlo k napsání
dotyčného textu, jindy ve stručnosti shrne základní historii daného tématu. Kniha tak může
posloužit také jako svérázná a zatraceně čtivá učebnice hororu.
Stejně pestrý jako povídky je i jejich doprovod v podobě úvodních ilustrací. Každé se chopil jiný
výtvarník a je velká škoda, že se do knihy nedostaly alespoň krátké medailonky všech, kdo se na
vskutku originální grafické stránce knihy podíleli.
Sečteno a podtrženo, Horory s TGM jsou nejen opravdu povedeným autorským počinem, ale
jedním z nejlepších tuzemských příspěvků k tomuto žánru, který se v posledních letech na tomto
poli urodil.
Jan Studnička s jednotlivými prvky žánru žongluje s neskutečnou hravostí. Je jedno, jestli jde o
zombie povídku z lmového festivalu v Karlových Varech, příběh, v němž hraje prim umělá
inteligence, nebo příběh o Československých legionářích, vždy volí jiný způsob vyprávění a tím
ukazuje čtenáři nejen své znalosti spisovatelského řemesla, ale
...