Můj nejoblíbenější díl z celé série, protože jsem se díky předchozím dvěma knihám, Psímu štěstí a Kdo je tu šéf?, těšila na Luisu a její příběh, její lásku s Larsem.
Ze všech částí je tato nejdelší, nejromantičtější a nejméně erotická. Hodně tu jde o city a emoce, o vnitřní rozpoložení jak Luisy, tak Larse, jenž se musí vypořádat s dětským nebo spíš rodinným traumatem.
Že se mu to nakonec podaří a vše dopadne, jak to v romantickém románu dopadnout má, je zcela v pořádku a čtenáři to udělá radost.
Opravdu se mi láska mezi Luisou a Larsem líbila. Jejich pouto, které navázali před mnoha lety, vlastně ještě daleko dřív. A které jim oběma vydrželo. Někdo by mohl namítnout, že to bylo váhavé - ano, ne, ale prosím, čteme romantický román. K postavám jistá váhavost, která nemusí vždy dávat smysl, patří. Ostatně, buďme k sobě upřímní, ani ve skutečném životě se leckdy nejsme schopni rozhoupat.
Stejně jako čtenáři udělá radost závěr, udělají mu radost již tradiční "psí pasáže". Tentokrát se tu potkáme s retrívrem Jolie, jejíž osud měl být temný, ale díky Larsovi se proměnil v naprostý opak - v dokonalý, láskyplný život.
I tady platí to, co jsem psala v recenzi na Kdo je tu šéf?. S touto sérií můžete začít od kteréhokoliv dílu a vracet se. Autorka se vždy zaměří na hlavní dvojici, a i když dává prostor i jiným postavám, především zbytku rodiny Messnerových, není problém mezi díly, které od sebe dějově dělí třeba rok dva, přeskakovat.
Můj nejoblíbenější díl z celé série, protože jsem se díky předchozím dvěma knihám, Psímu štěstí a Kdo je tu šéf?, těšila na Luisu a její příběh, její lásku s Larsem.
Ze všech částí je tato nejdelší, nejromantičtější a nejméně erotická. Hodně tu jde o city a emoce, o vnitřní rozpoložení jak Luisy, tak Larse, jenž se musí vypořádat s dětským nebo
...