Česká literatura 2/2025

Žánrově pestré číslo tvoří dvě studie, rozhled a pramen.
Ve studii „Nadčasové drama? Topolova Kočka na kolejích šedesát let po premiéře“ David Kroča popisuje genezi hry, zkoumá její experimentální kompoziční výstavbu a sleduje její jevištní interpretace. Veronika Košnarová v textu „Angažovaný umělec – a co básník? K textům Jiřího Davida“ ukazuje, jak se Davidova angažovanost projevuje v textech, v nichž se vyjadřuje k veřejným záležitostem, a jak ji on sám reflektuje ve svých úvahách o umění a umělecké tvorbě.
V rozhledu nazvaném „Frantova práva (1518) a jejich polský překlad (1532/1542) Marcina Kielského“ srovnává Peter Drews dvě verze prozaické satiry raného českého humanismu: verzi, již vydal Jan Mantuán Fencl, a její polský překlad Marcina Bielského, který byl donedávna považován za ztracený.
V rubrice „Prameny“ je otištěna žádost Michala Pěčky z Radostic o privilegium na tisk satir na představitele české nekatolické opozice, vydaná v roce 1621. Text uvádí studie Marty Vaculínové a Jany Hubkové „Michal Pěčka z Radostic se hrdě hlásí k autorství svých Satir“.
Číslo doplňují recenze v tuzemsku a v zahraničí vydaných bohemistických a literárněteoretických monografií a rubrika „Kroniky a glosy“ mapující aktuální dění v oboru literárněvědné bohemistiky.