Ona

Tohle je podle mě nejlepší kniha, kterou Zuzana Holčíková napsala. Silný psychologický román o traumatech, který mě nepustil až do poslední stránky.
Jana a Stela. Matka a dcera. Jedna neměla lehké dětství, druhá zažila obrovské trauma ve svých dvanácti letech. Jsou propojené a přesto od sebe svým způsobem vzdálené. Obě se snaží navzdory všemu, co je v životě potkalo, žít dál a nepouštět minulost do své budoucnosti. Jenže minulost se znovu a znovu připomíná. A smířit se s ní není vůbec jednoduché.

Tohle je moje čtvrtá kniha od autorky a musím říct, že se mi líbila ze všech nejvíc. Děj je napínavý, bavilo mě střídání pohledu matky a dcery i přechody mezi minulostí a současností. Přesto jsem nikdy neměla problém se zorientovat v tom, kde se právě nacházím a čí příběh sleduji. Autorka postupně odkrývá tajemství minulosti, která nenásilně pronikají do přítomnosti a ovlivňují životy obou žen. Právě tohle propojení minulosti se současností mě na knize bavilo asi nejvíc. Člověk postupně skládá jednotlivé střípky dohromady a stále lépe chápe, proč se postavy chovají právě tak, jak se chovají. Nechybí ani několik nečekaných zvratů.

Obě hlavní hrdinky byly podle mě skvěle napsané. Příběh mladší Stely mi přišel možná o něco otevřenější a podrobněji zpracovaný. Naopak u Jany jsem měla pocit, že si autorka některé věci nechává schválně trochu zahalené tajemstvím. A právě to mě na její postavě bavilo možná ještě o něco víc. Měla v sobě něco, co mě nutilo číst dál a chtít ji pochopit. Obě ženy mají velmi zajímavě vykreslenou psychiku a bavilo mě sledovat, jak každá po svém bojuje s tím, co si nese z minulosti. Myslím, že napsat takové postavy vůbec není jednoduché, a o to víc oceňuji, jak dobře se to autorce podařilo.

Autorčin styl mám moc ráda a mám pocit, že s každou další knihou je zase o kousek lepší. Tahle kniha není romantická jako některé její předchozí, přesto mi vůbec nepřišla pomalá nebo únavná. Naopak měla spád, silnou atmosféru a po celou dobu si držela moji pozornost. Autorka píše krásnou češtinou, dialogy působí přirozeně a dávají smysl. Moc mě bavily také citáty na začátku jednotlivých kapitol, které krásně dokreslovaly jejich atmosféru a často mě přiměly na chvíli se zastavit.

Za mě je to velmi povedená kniha a jsem vlastně ráda, že jsem si ji z autorčiných knih nechala až nakonec. Byla to pro mě taková pomyslná třešnička na dortu. A už teď se těším, s čím autorka přijde příště.

Někdy nám život naloží víc, než bychom si zasloužili. Pokud ale máme naději, není nic ztraceno. Tato knížka vypráví osudy dvou žen – matky a dcery. Je hodně bolavá, ale krásně a čtivě napsaná.

V příběhu se střídá vyprávění několika postav. Na začátku maminky Jany a dcery Stely. V druhé části knihy dostaneme i pohledy dvou mužů. Těšit se můžete i na vyprávění z různého časového období.

Jana to ve svém životě neměla od malička jednoduché. Rodina, ve které se pilo se na ní podepsala. Alkohol je vše, jen ne dobrý pan. I přesto z ní vyrůstá odvážná žena, která přesně ví, co chce a nechce ve svém životě mít. Po narození dcery Stely dostane její život jasný směr. Jana si dá závazek, že její dcera bude mít šťastný a naplněný život. Přeje si, aby nikdy nezažila to, co musela ona.

Stela je dospělá žena. Studuje vysokou školu a má kolem sebe milující rodinu v podobě matky a tety. Dokonce je zamilovaná a užívá si krásné chvíle s někým, kdo v ní vidí poklad. Svoji maminku má moc ráda a má s ní krásný vztah. Jenže ani Stela nemá minulost bez šrámů, které bolí a začínají opět krvácet.

Tahle knížka je hlubokou psychologickou sondou do osudů dvou žen, které jsou neoddělitelně propletené. Janu i Stelu jsem si od začátku oblíbila a při čtení jsem měla pocit, že jsem doslova v jejich hlavě. Vše je v příběhu vykreslené surově, přesně tak, jak to je.

Autorka na stránkách vykresluje bolest, beznaděj, zradu, ale zároveň to vše dává do kontrastu s odvahou, láskou, upřímností a oddaností. To je něco, co mě moc bavilo. Fandila jsem mamince i dceři, aby po to všem, čím si prošly, našly klid a prožily šťastný život.

Pokud máte rádi psychologické romány plné bolesti a odvahy, Ona vás chytí za srdce.

Oblíbené věty z knihy:
Život nekončí tam, kde si řekneme, že je konec.
Na světě je málo šťastných bláznů.
Protože smrt nebolí, bolí to všechno před ní.
Někdy si člověk musí postavit minulost do cesty, aby dokázal kráčet dál v přítomnosti.