Páni mají radši blondýnky

Odhalte tajemství, proč si pánové vybírají… no víte koho!

„Líbat ruku dělá sice divce moc dobře ale brilijantový a safýrový náramek má navěky,“ mudruje Lorelei Leeová, hrdinka legendární humoristické knihy Anity Loosové Páni mají radši blondýnky, která baví čtenáře už celé století. Zpívá to i její filmová představitelka Marilyn Monroe v nestárnoucí stejnojmenné adaptaci, jež si touto rolí nechtěně vysloužila přezdívku „dumb blonde“ – blbá blondýna. Prostořeká slečna z amerického zapadákova s cílem stůj co stůj zbohatnout využívá movité a ješitné starší pány. Svoji kariéru zlatokopky konfrontuje s osudem „nepoučitelné“ kamarádky Dorothy, která před honbou za milionáři dává přednost citům. Literární dílo obdivovali autorčini slavní současníci Francis Scott Fitzgerald, James Joyce či William Faulkner.

Autorka prostřednictvím Loreleiina pohledu na svět a bezprostředního způsobu vyjadřování vykreslila bezstarostný hédonismus jazzového věku i s jeho sváděním, gangsterstvím a falešnou dvorností. Záměrně zvolila hovorový jazyk plný gramatických chyb, aby zdůraznila hrdinčin nedostatek vzdělání a naivitu, což kontrastuje s její prohnaností a vypočítavostí. Stejně kreativně k dílu přistoupila herečka Alena Vránová, která Loreleiiny myšlenkové a jazykové klenoty interpretuje s elánem a humorem.


Napsali o knize

„Loosová dokáže v jedné větě fantasticky vyjádřit důmyslnost i naivitu zároveň.“

– The New Yorker


„Lorelei je stejně jako Moll Flandersová nebo Becky Sharpová produktem prázdné společnosti posedlé penězi. Ze všech stran obklíčená gangstery a podvodníky, vyzbrojená pouze svým vzhledem a schopností manipulace, dělá, co musí, aby našla bezpečný přístav. Je nemožné jí nefandit…“ – The Times

„Kniha Loosové pomohla definovat jazzový věk.“ – The Guardian