Černý písek

Nález mrtvoly je pro Vaninu hotovým darem z nebes. Nikoli posledním.
Sicilská Katánie podléhá vrtkavosti Etny už celá staletí – spalující slunce může v okamžiku vystřídat déšť sopečného písku. Na vlastní kůži to poznává náměstkyně policejního ředitele Giovanna Guarrasiová, mezi přáteli Vanina. Necelý rok řídí místní oddělení vražd a s městem ve stínu sopky se teprve sžívá, ale začíná mu přicházet na chuť stejně jako jeho kulinářským specialitám. Kromě práce a jídla jsou její vášní ještě staré italské filmy. Svou slabost pro retro zužitkuje po náhodném nálezu mumifikovaného těla a zarputile se pustí do řešení případu starého více než padesát let, který zdaleka není tak uzavřený, jak se zdálo a jak by si někdo přál.
Do pátrání po totožnosti oběti se zapojuje komisař ve výslužbě Biagio Patanè, pamětník všech přešlapů ve městě. Společně s Vaninou rozplétají dávný příběh chamtivosti a zášti, jehož krvavá stopa se táhne až do současnosti. Černý sopečný písek je němým svědkem zločinu a zasahuje do života protagonistů jako postava z masa a kostí.
První díl italské krimisérie s komisařkou Giovannou Guarrasiovou. „Vanina“ bývá označována za důstojnou nástupkyni sicilského komisaře Salva Montalbana z románů Andrey Camilleriho. Vedle lásky k italské kuchyni je nepochybně spojuje cit pro spravedlnost, a především sympatie čtenářů. „Černý písek je prostě dobře napsaná detektivka. Není to spotřební čtení, které na konci odložíte, ale budete mít chuť se ke knize vracet.“ – forum24.cz
„Tuhle detektivku bylo potěšení číst, a nejen pro ty, co mají rádi Itálii. Vyšetřování je nepředvídatelné a vážný tón často odlehčí žerty, obzvlášť když policii pomáhá celá geriatrická sekce.“ – centrum-detektivky.cz
Hrůzných výjevů už Giovanna Guarrasiová během své kariéry viděla dost: muže svázané do kozelce a upálené zaživa, mrtvoly zabetonované v pilíři, zastřelené, ubodané i uškrcené lidi a tak podobně. Ale obraz, který se před ní zjevil toho večera, se dal popsat pouze jedním výrazem, tím, jemuž se ona posmívala a říkala o něm, že je „jak z gotického románu“. Morbidní. Na podlaze kuchyňského výtahu o rozměrech metr a půl na metr a půl leželo nakoso mumifikované ženské tělo. Hlava, dosud se zbytky hedvábného šátku, byla ohnutá v pravém úhlu ke kožešinovému kabátu, který zakrýval kostým neurčitelné barvy. Na krku tři náhrdelníky různé délky. Kolem mrtvoly byla pohozená kabelka, tvrdá toaletní taška, jaké se používaly kdysi, flakonek kolínské bez zátky a kovová skříňka, která vypadala docela jako bezpečnostní schránka. – ukázka z textu