Bouda

„Přemohl jsem se a na tu ruku sáhnul. Byla ledová a mírně ztuhlá. I když neměla nápadný mozoly a zažranej šmír, byla to ruka pracujícího, kterej to pěkně dopracoval. Teď byl tuhej a já si vedle něj ustlal, jako by tu široko daleko nebyl útulnější flek na spaní než vedle mrtvoly.“Tentokrát se „Kapitán“ Velinský obzvláště vytáhl. Ota Fink se zde...