Onesto

Tohle ticho se dá krájet jako poctivý italský sýr.

Právě takové ticho na mě dýchlo z knihy Onesto od Francesca Vidotta (česky Monika Štefková). Nečekal jsem nic zvláštního, bál jsem se dalšího hloubavého příběhu o hledání sebe sama v horách. Díky bohu jsem se mýlil.

Vidotto nikoho nevodí za ruku ani neutápí v patetických metaforách. Píše úsporně, ale ne proto, aby kniha byla co nejkratší. Jako by si před každou větou položil otázku: potřebuje to příběh, nebo se jen předvádím?

Dolomity tu nejsou kulisa. Jsou hlavní postava. Drsné, nepředvídatelné, laskavé i smrtící zároveň.

A uprostřed toho všeho stojí hrdina, který si vybral nekompromisní čest. Ne svatoušek, spíš tvrdohlavý chlap, co pochopil, že věrnost sama sobě někdy znamená samotu. Sledovat, jak váží snadnou cestu proti té správné, je fascinující i trochu bolestivá lekce.

Kniha je prostoupená melancholií, ale tou povznášející. Ne o lajcích, ale o tom, jestli se ráno dokážete podívat do zrcadla a říct si: dneska jsem to nepodělal.

Pomalá, tichá, lidská kniha. Přesně taková, jakou dnes potřebujeme.

Onesto a Santo, dva bratři, kteří prožili svůj život ve stínu nádherných hor. Jejich osudy poznáváme skrz dopisy, které v současnosti předčítá spisovatel starému muži a postupně odhalují nejedno tajemství.

Tohle byla taková nádhera! Já nemám slov, abych vyjádřila, jak moc se mi kniha líbila.

Knihu jsem si vybrala hlavně proto, že ji ocení čtenáři knihy Jeřábi táhnou na jih. A je to tak. Ač se knížky odehrávají jinde, jindy a s jinými lidmi, obě jsou plné citu a emocí. Navíc tato kniha si mě přivolala nádhernou obálkou a i proto, že mám ráda italské autory.

Knížka je nádherně napsaná. Je tu tolik, tolik krásných vět. Nejdřív jsem si říkala, že si ty pěkné vypíšu, ale pak jsem si uvědomila, že bych musela opsat skoro celou knihu. Je tu cítit láska k přírodě, obzvláště k horám. Budete mít chuť vypravit se do lesa, nebo někam, kde si budete moci užít ticho a klid, ale zároveň pocítit tu neskutečnou sílu.

Od prvních vět je to milý a laskavý příběh. Ovšem připravte se, že můžou přijít i nečekané zvraty. Přijde i smutek a strach. Celý příběh je opravdu velká nálož emocí. Za Onesta bych i dýchala. Je to tak nádherný příběh. Nejednou jsem brečela dojetím. Knihu jsem nemohla odložit, nechtěla jsem, aby na mě při čtení někdo mluvil, tak moc jsem se ponořila do příběhu, že se mi z něj vůbec nechtělo odcházet.

Přesně takovéto knihy miluji a Onesta budu doporučovat všude a všem. Nádhera.