Hladina v plamenech

Nancy je ještě téměř dítě, přesto už poznala více bolesti a beznaděje, než by měl zažít kdokoliv za celý život. Aby přežila, musí si vydělávat na ulici a každý den bojovat o svou budoucnost. Oliver je o něco starší, ale ani k němu nebyl osud zrovna laskavý. Oba si nesou vlastní jizvy, oba už se naučili příliš nevěřit lidem, a přesto v nich zůstalo něco, co jim nikdo nedokázal vzít – naděje, sny a touha po lepším životě.

Jejich cesty se postupně protnou a mezi dvěma lidmi, kteří toho mají za sebou víc, než by měli, začne vznikat zvláštní pouto. Ne rychle a jednoduše, ale pomalu, uvěřitelně a přirozeně. Právě společné zkušenosti, bolest i snaha nevzdat se je nakonec spojí víc, než by si sami dokázali představit.

Příběh se odehrává v Anglii dvacátých let minulého století, době, která rozhodně nebyla jednoduchá. Autorovi se podle mě podařilo velmi dobře zachytit atmosféru tehdejší společnosti i každodenní boj lidí na okraji. Často jsem si při čtení uvědomovala, jak málo stačilo k tomu, aby člověk přišel o všechno, a jak těžké tehdy bylo vůbec přežít.

Kniha je místy velmi drsná a syrová. Některé situace mě opravdu zasáhly a občas jsem měla až mrazivý pocit z toho, co všechno musely postavy snášet. Díky tomu celý příběh působí autenticky a člověk si mnohem lépe uvědomí, jak těžké podmínky tehdejší doba přinášela.

Velmi se mi líbil vývoj hlavních postav. Nancy i Oliver jsou od začátku poznamenaní tím, co prožili, ale nezůstávají stejní. Postupně se mění, dospívají a učí se znovu věřit nejen ostatním, ale i sami sobě. Právě jejich osobní cesta a vývoj pro mě byla jednou z nejzajímavějších částí knihy.

Stejně zajímavý byl i vývoj jejich vztahu. Nejde o lásku na první pohled ani o jednoduchou romantickou linku. Naopak sledujeme dva lidi, kteří si k sobě hledají cestu velmi opatrně, protože oba vědí, jak snadno může člověk přijít o všechno, na čem mu záleží. Díky tomu jejich vztah působí uvěřitelně a člověk jim od začátku drží palce.

Asi nejvíc mě ale zasahovalo uvědomění, jak mladá Nancy vlastně je. Některé situace by byly těžké i pro dospělého člověka, natož pro dívku, která by měla řešit úplně jiné věci. Právě to dodává jejímu příběhu ještě větší sílu.

I když na mě bylo místy děje a akce možná trochu moc, celkově mě kniha vtáhla a nepustila. Je to příběh o přežívání, odvaze, naději a o tom, že i v těch nejhorších podmínkách si člověk může uchovat touhu po lepším životě. A právě proto doporučuju knihu k přečtení