Na Sherlocka Holmese a jeho přítele Watsona se obrátí Holmesův bratr a státní úředník Mycroft. Nejvyšší vedení státu potřebuje diskrétně zjistit, co vedlo ke smrti jiného vysokého státního úředníka, který byl navíc tajným agentem. Případ zpočátku vypadá jednoduše, ale Sherlock s Watsonem začnou postupně rozplétat obrovskou síť padělatelů, agentů a intrik, která sahá až k samotné vládě. Zjišťují, že tentokrát jim opravdu jde o krk a nic není takové, jak se na první pohled zdá.
Příběh této knihy je opravdu hodně propracovaný a zamotaný. Zpočátku byl přesně takový, jaký od Sherlocka Holmese čekám. Zavedl nás do Anglie roku 1898, kde jezdily drožky, Sherlock chodil v převleku do hospod mezi spodinu, aby zjistil novinky, a doktor Watson se svou neodmyslitelnou hůlkou trávil večery u stolu s perem. Krása.
Později se ale kniha rozjela do mnohem větších intrik a děj začal být komplikovanější. Nakonec došlo i k velmi zásadnímu obratu a právě tahle část už mě bavila o něco méně. Určitě byla dobře vymyšlená, ale chyběla mi tam ta starosvětská atmosféra a hlavně jednoduchá obrovská moudrost, kterou na Sherlockovi miluju. Místo toho jsem musela hodně zapojovat mozek a přemýšlet ne nad tím, kdo co udělal, ale jak to vlastně celé je, co je pravda a co už ne. A to mě od čtení trochu rušilo.
Hlavní postavy jsou ale podle mě vystižené velmi dobře. Sherlock je prostě Sherlock a doktor Watson je přesně takový, jakého ho mám ráda. Policisté jsou jako v klasických detektivkách se Sherlockem trochu ňoumové, zločinci chytří, ale ne tak jako Holmes. Prostě všechno tak, jak má být.
Styl autora mi sedl, kniha byla čtivá a většinu času mě opravdu bavila. Jen byla o něco komplikovanější a zamotanější, než jsem původně čekala. Neřekla bych ale, že jí to ubírá na kvalitě. Spíš je podle mě dobré vědět, že tentokrát nejde jen o klasickou detektivku s jedním případem, ale o mnohem větší síť lží, intrik a politických zájmů.
Já osobně jsem si nejvíc užila první polovinu, kde jsem měla pocit, že jsem se vrátila k tomu Sherlockovi, kterého mám ráda. Druhá část už po mně chtěla víc soustředění, ale pořád jsem byla zvědavá, jak všechno dopadne.
Pokud máte rádi Sherlocka Holmese a nevadí vám trochu složitější a vrstevnatější případ, určitě bych knihu doporučila. Mně osobně možná sedí o něco víc klasické, komornější případy, ale i tak jsem ráda, že jsem si tenhle přečetla.