Hera žije poklidný život se svým otcem. Práce ji neláká, ale nedá se to déle odkládat. Najde si tak místo s co nejmenší zodpovědností a zkouší to tam nějak vydržet. Pak ale potká Arthura, staršího kolegu, se kterým by si dokázala představit svůj život. Má to ale jeden háček, Arthur je ženatý. Všichni kolem, ale i samotná Hera, vidí, že tenhle vztah nemá budoucnost, a přesto se rozhodne mu dát šanci.
Tohle mě vážně bavilo. Hera je od začátku přímá a nebojí se pojmenovat věci pravým jménem. Možná i takové, před kterými my sami zavíráme oči a radši je nevidíme. Je svá a buď ji budete nenávidět, nebo si ji zamilujete. Mně se podařilo to druhé a díky tomu jsem knížku nemohla dát z rukou.
Je to kniha o lásce, o tom, jak nás dokáže proměnit, že se kolikrát ani sami nepoznáme a mnohdy děláme i to, co by nám za jiných okolností připadalo naprosto nesmyslné.
V příběhu najdete spoustu odkazů na další knížky, filmy a seriály, a to si při čtení moc užívám. Podíváme se i do Austrálie a poznáme pár věcí, jak to tam chodí.
Dokázala jsem pochopit obě strany – Heru i Arthura. Možná vlastně i tu třetí stranu, a to Heřiny kamarády. Všichni měli svou pravdu, žádné z řešeních nebylo nejlepší. Těžko rozhodovat za druhé, jak je správné se zachovat.
Příjemná kniha, u které se pobavíte i zamyslíte. Někoho možná rozčílí, někoho třeba i dojme.
Hera žije poklidný život se svým otcem. Práce ji neláká, ale nedá se to déle odkládat. Najde si tak místo s co nejmenší zodpovědností a zkouší to tam nějak vydržet. Pak ale potká Arthura, staršího kolegu, se kterým by si dokázala představit svůj život. Má to ale jeden háček, Arthur je ženatý. Všichni kolem, ale i samotná Hera, vidí, že tenhle vztah
... 
