Bouře ve sklenici

Bailey Rae má před sebou poslední úkol a to vyklidit a prodat dům po milované tetě Winnie. Pak už si může pořídit vysněný food truck a odjet pryč – od vzpomínek na tetu i od minulosti. Vždyť teta by to pro ni určitě chtěla. Nebo ne? Je v tetině životě něco, co Bailey dosud neví? A neměla by její minulost ještě trochu prozkoumat?

Příběh by se mohl zdát tradiční a obyčejný. Bailey vyklízí pozůstalost, vzpomíná na tetu a těší se na nový život. Brzy ale tušíme, že se pod povrchem skrývá něco dalšího, co se postupně odhaluje. Právě tajemství, které se pomalu rozkrývá, mě na knize bavilo nejvíc.

Část kapitol sleduje minulost tety Winnie a je vyprávěna v ich-formě, zatímco příběh Bailey Rae je psaný v er-formě. Díky tomu kniha působí plastičtěji a nemusíme se soustředit jen na současnou hlavní hrdinku. Postupně si oblíbíme i Winnie, přestože v přítomnosti už nežije.

V knize tak máme dvě hlavní postavy. Bailey Rae je mladá žena, která si prošla složitým životním osudem a stále hledá své místo. Před lety se jí ujala teta a Bailey má pocit, že jí to musí nějak oplatit a co nejlépe se postavit na vlastní nohy. Jako postava mě bavila, i když mi ne všechno, co udělala nebo jak přemýšlela, úplně sedlo.
Winnie je i přes postupné odhalování své minulosti stále trochu tajemná, což mě na ní moc bavilo. Byla mi asi bližší a přišla mi zajímavější než Bailey.

Líbil se mi styl autorky. Dialogy měly smysl a popis situací i prostředí odpovídal tomu, co od podobné knihy očekávám. Dokázala jsem se do příběhu vžít, a to je pro mě nejdůležitější. Zaujalo mě také střídání ich-formy s er-formou i minulosti se současností. Bylo přehledné, nezpůsobovalo zmatek a podle mě dodalo příběhu hloubku.

Za mě je to velmi zajímavá kniha, která se mimo jiné věnuje i postavení žen v minulosti. Myslím, že stojí za přečtení. Mě bavila a děkuji nakladatelství Fortuna Libri za její zaslání.