Na stezkách: O bahně, dešti, romantice a horách

Vejde se svatozář do spacáku? Dá se psát romantická literatura uprostřed skotské rašeliny? Co si myslí ovce o naší budoucnosti? Jak vznikala Stezka Českem a šlo to samo? Z jakého důvodu by neměli trekaři chodit do pětihvězdičkových hotelů? A proč by se lidé měli víc koukat na hvězdy? Oskarové vyprávění o chození v horách, romantice a výpravách, které vede gumové kuře.

Outdoor fiction: nový literární žánr psaný pohledem turisty, který už tři dny nejedl a své smysly může považovat spíš za orientační bod.

„Když mi bylo asi tak sedmnáct, dostala se mi do ruky knížka Malevil od Roberta Merleho. V příběhu vypráví, jak jednou večer utečou kluci ven a vylezou na vysokou skálu, ze které je výhled do údolí. V noci pak pozorují auta pod sebou, která si světly vykrajují klikatící se cestu ve tmě a spěchají za svým cílem. Kluci na ně koukají shora z té skály a jsou daleko, úplně jinde, v jiném světě. Pro mě jsou tohle chvíle, kvůli kterým stoji za to chodit do hor. Když z nich večer koukáš dolů na život v údolích, na blikající světla vesniček hluboko pod sebou a měst v dali a kolem tebe se rozprostírají další hory, ke kterým vzhlížíš a těšíš se, až se do nich zítra vydáš. O chvílích, kdy jsi přesně tam, kde chceš být, kdy tam chceš být a s kým tam chceš být.“
Martin Úbl