Roza

„Napiš román!“ přikáže Albert Palombieri svému synovi Mauricovi, kterého ovšem nikdy neoslovuje jménem, říká mu prostě Synu. Albert tímto příkazem podmíní finanční podporu, kterou je ochotný synovi poskytovat – Maurice je v jeho očích typický mladý bruselský flákač a jeho hledání sebe sama trvá už příliš dlouho. Jejich soužití prostě není ideální… a Maurice se rozhodne citově odtažitému otci pomstít.
Začne psát román o své babičce, Albertově matce Roze, o které se v rodině spíš mlčí. Říká se jen to, že jednoho dne prostě… zmizela. Jenomže Maurice má desky s dokumenty, kresby a obrazy – dědictví po dědečkovi, s nímž ho pojil láskyplný vztah. A posílá otci svou denní vynucenou porci slov… Oba se tak postupně noří do příběhu obdivuhodné mladé ženy, italské Židovky, talentované malířky, jejíž život dokonale odráží karamboly Itálie a jejích obyvatel: z přesvědčené fašistky se stane odbojářka, která zemře, protože je Židovka – a přitom se ona sama příliš nezmění, mění se především okolní svět.
Na pozadí strhující, křehké i kruté rodinné ságy se odvíjí peripetie italské novodobé historie.