Livonsko a středověká Rus: Na hranicích dvou světů

Na přelomu 12. a 13. století se na území dnešního Estonska a Lotyšska zrodil svébytný státní útvar, který dostal název Livonsko. Toto území bylo od počátku nejvýchodněji položenou výspou západních křesťanů, která bezprostředně sousedila s ruskými zeměmi, jež byly reprezentovány městy Velikým Novgorodem, Pskovem, polockým a smolenským knížectvím. Mezi těmito dvěma politicky, kulturně, jazykově a nábožensky rozdílnými světy se záhy rozvinuly čilé politické a obchodní kontakty. Na jejich udržování a rozvoji se podíleli němečtí obchodníci, kteří se v Livonsku usazovali, nebo sem přijížděli jen dočasně, případně měli dostatek odvahy k uskutečnění cesty do některého z ruských měst, a současně také Rusové, kteří vytvářeli významné komunity v livonských městech, nebo využívali Livonsko jako tranzitní oblast pro cesty do západní Evropy.