Zbloudilé ovečky

Zbloudilé ovečky je román ze života, který nikdy není takový, jak by si člověk přál. Je to příběh o lásce i zklamání, nadějích i neúspěších, ale plný odhodlání, přímočarosti i trefného humoru. Čtenáři se tu nabízí pohled do jedné běžné rodiny, kde se každý snaží najít svoji správnou životní cestu. Jen je potřeba se připravit na skutečnost, že se autorka nebojí servírovat běžný život bez okolků
Příběh se z největší části věnuje členům rodiny Flynnových – Catherine a Budovi, kteří procházejí manželskou krizí a jejich třem náctiletým dcerám, z nichž každá nějakým způsobem hledá své budoucí já. A mezitím co Catherine řeší, jak se z velké lásky a budoucnosti plné vizí stalo přežívání s nenaplněnými sny, Bud se propadá do depresí. Děvčata zatím mají zcela jiné „problémy“ - jedna řeší první velkou lásku, druhá chce být viditelnější a ta třetí, ta je postrachem nejen okolí.
Lehce psychologické, lehce kriminální, stoprocentně čtivé – tenhle příběh vás lapí, protože je tu mnoho možností najít něco společného. Budete se usmívat, strachovat, ale i doufat, stejně jako v běžném životě.
A nejspíš budete i fandit, protože prim tu hrají postavy, kde si jistě každý najde nějakého svého oblíbence. Já nejvíc fandila Budovi, který ať dělal co mohl, stejně to nebylo dost. A pak ještě malé geniální (a trochu ďábelské) Harper, která se nebojí říct svůj názor, i když pak přijde nejspíš nějaký trest.
Zbloudilé ovečky je skvělý román, který doporučím každému, kdo je ochoten odložit růžové brýle a přijmout fakt, že život sice umí být někdy pěkná mrcha, ale naděje, ta umírá vždy poslední.

Seznamte se s Flynnovými a jejich chaotickým světem! Bud a Catherine se snaží vyrovnat s rozpadajícím se manželstvím po svém – najdou si nové vztahy. A jejich tři dcery? Nejstarší Abigail se zaplétá s pochybným mužem, prostřední Lousie vede tajnou korespondenci na internetu a nejmladší Harper je jednoznačně geniální.

Tohle je kniha, u které je možná lepší si anotaci vůbec nečíst a jen se nechat překvapit, co všechno vám přinese. A věřte, že toho nebude málo. Od prvních stránek se na vás valí lavina slov a vy nevíte, jestli se máte smát nebo být smutní. Je tu spousta černého humoru, ale zároveň i mnoho vážných témat.

Mám opravdu ráda příběhy o „potrhlých postavičkách“. To, když jsou hlavní hrdinové jiní, když se vymykají z běžných „škatulek“, ale žijí si po svém. (V něčem mi kniha trošku připomněla knihu Na obtíž od Colleen Hoover, kde také máme hodně zvláštní rodinku).

Celý příběh je svěží, má to spád i nečekaný vývoj, nemohla jsem se od příběhu odtrhnout a potřebovala jsem číst, abych věděla, jak tohle celé může dopadnout. Přiznávám, že konec byl vážně překvapivý a už možná trošku za hranou, ale i tak jsem si celou knihu maximálně užila. A to i díky tomu, že je vážně skvěle napsaná, autorka používá nádherné věty, a i proto se mi příběh tak líbil.

Tohle bylo jiné, ale skvělé! Zajděte na návštěvu k Flynnovým, ale buďte připraveni vážně na všechno.