Ledoborec

Musím se přiznat, že na tohle pokračování jsem se velmi těšila, protože první díl (Bouře) se mi moc líbil, a tak jsem doufala, že tenhle druhý díl bude minimálně stejně dobrý. A teď už vás mohu ujistit, že je to parádní čtení.
Ledoborec je skvělá, napínavá detektivka, která čtenáře provede dalším Augustovým „dobrodružstvím“. Stejně jako první díl si udržuje velmi příjemný styl vyprávění, z knihy dýchá ta správná, mrazivá atmosféra, která se báječně hodí na podzim nebo zimu (bohužel momentální ráz počasí to nám čtenářům malinkato kazí). Ani tentokrát se nezapomíná i na vážná témata, která se běžně v rodinách objevují – např. alkoholismus nebo domácí násilí.

Tato série je ideální pro každého, kdo má rád ponurou atmosféru a chtěl by si přečíst příběh, v němž nejsou potoky krve - to však neznamená, že zde není smrt, nebo mrazivé scény. Každý čtenář bude jistě od začátku pátrat a tipovat, jak to vlastně všechno je, protože příběh k tomu vyloženě svádí. Ani já se tomu neubránila, ovšem trefila jsem se jen částečně – autorka připravila několik překvapivých momentů, které nejen že „šokují“, ale vše díky tomu do sebe zapadne (a řekla bych, že to i děj zatraktivní).
Je tu kladen velký důraz na postavy a ty se velmi povedly. Hlavní postava, August, se mi líbí – je mu 45, konečně je v životě spokojen, rád peče a dokonce i vede čtenářský kroužek. Stále však potýká s „problémem“, které přináší jeho jméno (August Strindberg byl švédský umělec a spisovatel).