Nevyslovená řeč na veřejném zasedání

Jediné štěstí, ve které můžeme doufat, přináší život nutně šťastně nešťastný, znalý zla i dobra. Soubor přináší publicistické články, jimiž filosofka Alice Koubová v letech 2023—2026 vstupovala do veřejného prostoru s cílem rozvíjet filosofii jako způsob myšlení, které se setkává s bezprostředními problémy současné společnosti, interpretuje je, odpovídá na ně a proměňuje se podle nich. V době, kdy se vinou postupujícího hroucení důvěry ve svět nacházíme v „polykrizi“, formuluje Alice Koubová postoj, který neusiluje o rychlá řešení ani o návrat ke zlatým časům, ale o schopnost obstát v rozporuplnosti a dělat v ní obezřetné kroky. Východiskem jejího myšlení je nelhostejnost a ambivalence, chápaná nikoli jako morální apel, nýbrž jako dovednost dát vlastnímu životu nesnadnou dramaturgii: vnímat nevyslovené na veřejných fórech, zachytit naději, kterou si nejde představit, žít štěstí vedle neštěstí, nést nezvládnutelné prostřednictvím jiných zdrojů než — donedávna přeceňované — individuální síly.