(...) Jiří Kratochvil se svým novým románem zařazuje do jistého proudu literární tvorby, reprezentovaného například Ludvíkem Vaculíkem nebo právě Pavlem Kohoutem. Jde o žánr beletrizovaného společenského a politického komentáře, kterému se u nás, nejen mezi autory, ale i mezi čtenáři ze širších vzdělaných vrstev, docela dobře daří již několik desetiletí.

(...) Když čtenář Kratochvilův text přečte a zároveň je obeznámen s jednou, dvěma pracemi o literární postmoderně, zjistí, že nalezl to pravé ořechové. Román obsahuje skutečně téměř vše, a to dokonce v jakési krystalické podobě. Nelze si nepředstavit, jak lehce by se na takovémto textu postmoderna mohla vykládat ve škole.