(...)Tak jako konec knihy přesahuje za květnové dny roku 1945, tak vstupní partie se vrací do dřívější doby vidíme pochodovat hnědé košile plzeňskými ulicemi v roce 1942, ale také rozbombardované město po spojeneckých náletech na jaře 1945. Každý snímek je pečlivě faktograficky popsán a jednotlivé osvobozovací fáze Roučka v připojených textových pasážích popisuje se zaujetím člověka, který si našel své téma a miluje vojenskohistorické údaje.

(...)Křenovy a Wittmanovy snímky, ale také fotografie Slávy Vaneše, Josefa Taubera, Jiřího Vlacha, Stanislava Srbka, Jiřího Plzáka a dalších autorů tvoří působivou kroniku nejen onoho května plného nadějí.(...)Vzácné snímky zachycují české civilní pokusy o lynčováni patrně již kapitulovavších německých vojáků. Naše pobitvové generálství ve své hrůze a trapnosti.