Náš tekutý moderní svět není – jako žádná tekutina – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění.
Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku, zkoumá postavení obyvatel těchto oblastí na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých for
Studie se zaměřuje na porozumění případům dobrého vládnutí v Česku. Autor zkoumal tři menší města a jejich politické představitele, kteří ve zkoumaném období prosazovali principy dobrého vládnutí.
Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.
Kniha je příspěvkem k současné debatě o hraném filmu jako médiu kulturně zprostředkované paměti. Autorka nahlíží filmy jako díla, která nabízejí jednak obraz éry, v níž byla vytvořena, jednak obrazy uplynulých událostí, k nimž se vztahuje jejich děj.
Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.
Jaký typ režimu preferují čeští občané a jakou demokracii chtějí?
Jsou ochotni k fungování demokracie také sami přispívat?
Jsou přesvědčeni o tom, že mohou politiku ovlivňovat?
Tyto otázky si klade předkládaná kniha.
Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému.
Je a není to „deník“. Je proto, že jsou to denní zápisy inspirované aktuálními událostmi, ne proto, že jde často o úvahy na témata, která jsou mimočasová. Autorka reaguje na dění ve svém nejbližším i ve vzdálenějším okolí, nejen v Česku.
Tato kniha není určena jen historikům, ale každému, koho zajímá minulost nejen jako pestrá mozaika událostí, ale jako složitý a rozporuplný proces. Ve dvaceti esejích své knihy hledá autor příčinné vztahy, které se evropskými dějinami proplétají.
Paměť míst je pamětí, která patří spíše světu, jehož jsme součástí, než nám. Souběžně je však paměť míst neoddělitelná od lidské odhodlanosti prolomit ticho této uzavřenosti, je jakýmsi důkazem naslouchání hlasům přicházejícím z minulosti.
Kniha se snaží přispět ke zmapování a pochopení dynamiky radikálně ekologické aktivity v České republice v letech 1989 až 2010. Zabývá se radikální částí českého environmentálního hnutí a procesem jeho deradikalizace v průběhu 90. let.
Kniha se věnuje případu koleje Středoevropské univerzity, která existovala v Praze v první polovině 90. let 20. století a u jejíhož zrodu stál americký mecenáš maďarského původu George Soros.
