Nakladatelství SLON

Liberální demokracie je na počátku 21. stoletá údajně v krizi – politické, hospodářské, krizi důvěry, krizi reprezentace, krizi konstitucionalismu, krizi sebedůvěry. Existuje cesta ven z této krize? A kam vlastně liberální demokracie míří?

Kniha je příspěvkem k obecné sociální teorii. Argumentace je vedena dvojím zájmem. Na jednu stranu je to zájem o problematiku intersubjektivity v sociologii.

Kniha se věnuje současným způsobům řešení bezdomovectví v České republice. Staví vedle sebe rozšířený tradiční model Bydlení až po přípravě a inovativní přístup Bydlení především.

Kniha se zabývá otázkou, zda samotné vlastnictví bydlení může pomoci vyřešit finanční obtíže ve stáří a představovat doplňkový zdroj příjmu.

Kniha přináší analytický pohled na české rodiny a jejich proměny od počátku tisíciletí.

Tato učebnice je určena zejména vysokoškolským studentům sociálních a humanitních věd bakalářského a magisterského stupně. Jde o práci kolektivní a svým pojetím i rozsahem v českém prostředí ojedinělou. Je rozdělena do čtyř částí.

Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie.

Náš tekutý moderní svět není – jako žádná tekutina – schopen zůstat v klidu a podržet si nadlouho svůj tvar. Všechno, nebo téměř všechno se v něm neustále mění.

Kniha se zabývá životními podmínkami obyvatel venkovských periferií v Česku, zkoumá postavení obyvatel těchto oblastí na trhu práce, jejich příjmy a možnosti zaměstnání. Klade si zejména otázku, jestli bydlení v periferiích zvyšuje riziko různých for

Otázka, zda a jak šetřit, je trvalou součástí rodinných i veřejných diskuzí a budí někdy až vášnivé emoce.

Studie se zaměřuje na porozumění případům dobrého vládnutí v Česku. Autor zkoumal tři menší města a jejich politické představitele, kteří ve zkoumaném období prosazovali principy dobrého vládnutí.

Téměř vše, co děláme, se zakládá na vědění o světě kolem nás: jak se ráno oblékáme, jak si vedeme v práci, jak jednáme s jinými lidmi – to vše má základ v našem porozumění tomu, co víme o životě.

Sté výročí vzniku Československa podnítilo několik historiků všech generací k sepsání netradičních kritických úvah.

Kniha představuje dnešní české prarodiče v kontextu současných demografických procesů spojených s tzv. stárnutím populace.

Kniha je příspěvkem k současné debatě o hraném filmu jako médiu kulturně zprostředkované paměti. Autorka nahlíží filmy jako díla, která nabízejí jednak obraz éry, v níž byla vytvořena, jednak obrazy uplynulých událostí, k nimž se vztahuje jejich děj.

Autorka analyzuje označování žen ve vyjadřovací praxi veřejného prostoru: táže se, do jaké míry si uvědomujeme vevázanost mluvního jednání do sociálního kontextu, jak se genderové normy a očekávání promítají do jazyka a jak je lze prolomit.

Kniha se vrací k některým otázkám, které před více jak půl stoletím formuloval Ralf Dahrendorf.

Jaký typ režimu preferují čeští občané a jakou demokracii chtějí?
Jsou ochotni k fungování demokracie také sami přispívat?
Jsou přesvědčeni o tom, že mohou politiku ovlivňovat?
Tyto otázky si klade předkládaná kniha.

Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních pětadvaceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému.

Je a není to „deník“. Je proto, že jsou to denní zápisy inspirované aktuálními událostmi, ne proto, že jde často o úvahy na témata, která jsou mimočasová. Autorka reaguje na dění ve svém nejbližším i ve vzdálenějším okolí, nejen v Česku.