Nakladatelství H+H

Umění má pevné a nenahraditelné místo ve vzdělávacím procesu. Výchovně-vzdělávací charakter má i poezie. Záleží především na učitelích, zda chtějí a dovedou využívat potenciál básní a působit slovem na své žáky.

Knížka líčí humornou formou skutečné události, které většinou prožila autorka, učitelka na základní škole. Postavy v knize mají pouze odlišná jména a pohlaví a upraven je i sled některých příběhů.

V knize studií o kompoziční poetice se autor orientuje na vybraná prozaická díla Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných.

„Proč existují rituály opuštění sebe sama?“ Tento pro autorku signifikantní verš zazní v jedné z básní shrnutých do útlého knižního debutu Třísky v medu.

Autorka a docentka na katedře pedagogiky Teologické fakulty Jihočeské univerzity se v odborné studii věnuje významu literární výchovy a čtenářství pro lidský život v dnešním přetechnizovaném světě.

Súchov je malou vesnicí na moravském Slovácku, kde na konci devatenáctého století založila nepočetná skupina mladých umělců podle vzoru polské tzv. Babinské republiky.

Průvodce umělcovým hostováním na předních světových scénách, svědectví o Přibylovi člověku.

Prvý rozsáhlý průřez básnickým dílem přináší tento svazek zahrnující ukázky ze všech jeho sbírek, včetně těch, které psal ve furlanském dialektu, jenž byl nářečím jeho milované matky (např. sbírka Básně v Caserse, 1942).

V pořadí třetí básnická sbírka olomouckého literárního teoretika, beletristy a překladatele Františka Všetičky (1932) osobitým způsobem oživuje formu básnické nóny, strofy vlastní zejména italské renesanční poezii.

Kniha přináší v intencích snahy po vyrovnání se s minulostí varování před možným opakováním života v totalitě na podkladě životního příběhu ženy, spisovatelky, novinářky, překladatelky, divadelní kritičky Marie Majerové.

Kniha Signum laudis představuje autentické paměti venkovského lékaře MUDr. Jana Kořenského (1886–1971), který se za první světové války účastnil bojů na jihozápadní frontě.

Bilanční, autorsky promyšlená a umně komponovaná retrospektiva z pěti básnických knih Zdeny Bratršovské, které vyšly v letech 1983 – 1987.

Francie literární je soubor fejetonů o francouzských spisovatelích a jinonárodních slovesných tvůrcích, kteří delší nebo kratší čas ve Francii pobývali a tvořili.

Vzpomínky Edwarda Saida politologa, historika, novináře a spisovatele (1. 11. 1935 Jeruzalém – 25. 9. 2003 New York) popisují dětství a mládí v mezitím zmizelém arabském světě.

Ivo Šebestík v osobitém kulturním a dějepisném průvodci po Nizozemí vytváří do detailů propracovaný obraz nizozemských provincií a starobylých měst, ale zároveň čtivou formou seznamuje s historickými milníky této země.

Soubor literárně historických studií, ve kterých autor podává nástin vývoje slovenské prózy.

Granum sinapis, zrnko hořčičné, bylo odedávna symbolem mystické teologie. Báseň o osmi strofách téhož názvu je připisována hodnostáři dominikánského řádu, teologovi a kazateli Mistru Eckhartovi.

Dramatika, hra a tvořivost podává formou přístupnou nejširší veřejnosti pedagogické, ale i rodičovské, informace o současné dramatické výchově, jejím pojetí a praktickém uplatňování ve školách i v zájmové činnosti.

Autentický příběh klavíristy, do jehož kariéry, tvrdě vybojované na patriarchálně smýšlejícím otci, zasáhne tragicky první světová válka.

Poslední knihou, která vyšla ještě za života básníka, překladatele a editora Petra Mikeše (1948 – 2016), jsou jeho netypické, střípkovité memoáry.