Tématem knížky je nadčasový a zároveň velmi aktuální problém úzkosti a utrpení v našem každodenním životě. Autor identifikuje zdroje naší nespokojenosti, popisuje metody meditace, které nám umožní přetransformovat prožitky a vjemy v hlubší vhled.
V šestatřiceti letech byl Yongey Mingyur Rinpočhe (nar. 1975) vycházející zářivou hvězdou mezi tibetskými mistry své generace a respektovaným opatem tří klášterů.
Čtyři slavní japonští básníci 17.-19. stol.etí v jedné knize! “Zenový filosof a estét” Bašó, “boží člověk” Issa, “malíř a intelektuál” Buson a “piják a poutník” Santóka a výběr z jejich haiku v překladu Antonína Límana.
Kniha vypráví o ženství probouzejícím se z hypnotického spánku a ze sna o své slabosti, méněcennosti a podmaněnosti, který ženám vnutila tisíce let trvající nadvláda patriarchálního a život a přirozenost popírajícího principu.
Kniha představuje v češtině nejmodernější systematické zpracování dějin indické filosofie od jejich počátků až po období novověku. Přes svou nespornou erudovanost je psána přístupně a čtivým jazykem.
Chlupatí lední medvědi, hravé mořské vydry, pomalí lenochodi, pichlaví dikobrazi a slizcí hadi jsou jen některá z mnoha zvířat, s nimiž sdílíme náš svět. I když nevypadáme stejně jako naši zvířecí sousedé, máme s nimi více společného.
Život a učení toulavého jógina, učence a básníka Patrula Rinpočheho – vysoce uznávaného tibetského buddhistického mistra meditace z 19. století – v příbězích, které shromáždil a přeložil francouzský buddhistický mnich Matthieu Ricard.
Kniha významného tibetského mistra meditace (1808-1887) je klasickým komentářem k přípravným praxím do dzogčhenového cyklu Longčhen ňinghthig, jednoho z nejznámějších cyklů učení a duchovního pokladu školy Ňingmapa.
Knihu Šálek dál hřeje dlaně tvoří soubor pečlivě vybraných textů haiku od devatenácti českých a slovenských autorů. Každý text je přitom citlivým lyrickým útvarem, často s filozofickým přesahem.
Lesní zahrada je místem, kde se si člověk a příroda vycházejí vstříc a setkávají se pod korunami stromů a s půdou pod nohama. Nemusí nutně vypadat jako les – důležité je, že umožňuje přírodním procesům, aby se rozvíjely k prospěchu rostlin, lidí ...
Miranda Gray připomíná současným ženám, že k jejich životu patří neodmyslitelně a typicky cykličnost, a vede je k přijetí a projevení vášnivosti, nadšení a tvořivosti podporované cyklem.
Bondyho monografie o Buddhovi (1. vyd. 1968) představuje patrně nejserioznější a nejhlubší filosofický portrét tohoto významného světového myslitele v češtině.
Autorka prostřednictvím neotřelého pohledu na staré tradice, příkladů ze své lékařské praxe i z workshopů rozvoje ženské spirituality pomáhá ženám vyléčit jejich hněv vůči vlastním náboženským tradicím, a pomáhá jim nalézt nové formy vnitřního rozvoje.
Záznam londýnského semináře, na němž dalajlama komentoval vybrané ukázky z evangelií. Ve svých výkladech dalajlama dodává těmto zdrojům křesťanské víry nový rozměr a nachází mnoho podobností mezi křesťanskou a buddhistickou naukou.
V knize se propojují hluboké osobní zkušenosti, podané formou barvitých intimních příběhů, s pradávnou tradicí — šamanskou, egyptskou, antickou, pohanskou, slovanskou, keltskou ...
Kniha popisuje systém zahradničení, který kombinuje nejlepší vlastnosti přírodního biotopu, jedlého lesa a konvenční květinové a zeleninové zahrady do samoobnovující se krajiny, která nechává přírodu vykonat většinu práce.
