Kniha se zaměřuje na hardcore punkovou subkulturu, kterou zkoumá zejména v Ústeckém kraji, tedy regionu zatíženém řadou socioekonomických, sociálně patologických, ale i politických problémů.
Autorka se věnuje vztahu mezi nadpřirozenou sférou Božího zjevení a přirozenou oblastí možností jeho lidského nacházení v kráse stvořeného světa a ve vizuálním umění.
Kniha si klade otázku po vzájemném vztahu akademických samosprávných privilegií a společenské zodpovědnosti vysokých škol. Přináší tím historické argumenty a zkušenosti do aktuálně probíhající debaty o stavu a perspektivách vysokého školství.
Tato knížka pojednává o vlastenectví. Jen málokteré téma vzbuzuje v české společnosti tolik emocí a sporů, v současné době snad víc než kdykoli předtím.
Tato kniha je věnována osobnosti a dílu britského spisovatele J. R. R. Tolkiena. Autor vychází z nástinu jeho pohnuté životní pouti a seznamuje čtenáře s klíčovými vlivy a okolnostmi, které Tolkienovo dílo utvářely.
Nezbytná četba pro každého, kdo se zajímá o filozofii jednoho z nejzáhadnějších a nejproslulejších světových myslitelů. Žádný jiný moderní filozof není tak vlivný jako Friedrich Nietzsche (1844–1900), a žádný není tak špatně chápán.
Kniha se věnuje způsobům, jakými české a slovenské politické strany uchopily a komunikovaly otázky evropské integrace a sbližování obou zemí s Evropskou unií v letech 1989–1998.
Jsou tři témata, o nichž se až posedle diskutuje: gender, práva zvířat a eutanazie. V akademickém světě se těmito otázkami zabývají tři politicky korektní disciplíny: gender studies, animal studies a bioetika.
Dagmar Halasová ve své studii o básnickém díle Bohuslava Reynka osvětluje hlubiny básníkovy inspirace na základě jeho slovníku a dokládá, že jde o slovník bible a obrazy převzaté z Písma.
Tento výbor z esejů Josepha Epsteina – představující ovšem jen zlomek z jeho rozsáhlé tvorby – je veden snahou ukázat šíři a pestrost autorových zájmů. Čtenář v něm nalezne tři základní tematické okruhy.
Publikace je dalším příspěvkem ke studiu dějin Vojvodova – jediné české vesnice v Bulharsku. Ta byla založena v severozápadní části země roku 1900 přesídlenci z jiné české krajanské obce – Svaté Heleny v rumunském Banátu.
Matěj Procházka (1811–1889) prožil v Brně dlouhých 60 let, během nichž se mnohostranně angažoval ve vlasteneckém a náboženském životě. Předkládaná kniha představuje vůbec první rozsáhlou a moderní biografii.
