Sylvain Tesson, autor bestselleru V sibiřských lesích, se tentokrát vydal s fotografem Vincentem Munierem na Čhangthang, náhorní plošinu Tibetu, po stopách téměř mytické šelmy: sněžného levharta.
Vyšetřovat vraždu prostitutky uprostřed Slavnosti květů se soudci Ti opravdu nechce. Co má ale dělat, když ke zločinu došlo před zraky jeho První paní? Jeho drahá manželka si tuto skandální vraždu bere osobně!
V židovské čtvrti belgických Antverp žije největší komunita ortodoxních Židů po New Yorku a Jeruzalémě. Jejich štrajmly, pejzy, černé kabáty a bílé podkolenky upomínají, že sem kdysi přišli z východní Evropy.
Komiksové zpracování jednoho z nejvýznamnějších románů dvacátého století vypráví příběh tichého úředníka Mersaulta, který v Alžíru krátce po pohřbu své matky nešťastnou náhodou zabije Araba.
Na zpáteční cestě z poutní cesty ke chrámu Vznešeného vrcholu se soudce Ti a jeho První paní dozvědí, že v kraji, kterým právě procházejí, rozsévá hrůzu obávaný vrah, nazývaný Sekáč hlav.
Islandská rodová sága o Grettim, složená ve 12. nebo na začátku 13. století, podává obraz rodového zřízení, které v 10. století zavedli na Islandu norští vystěhovalci.
Apollinairovy Kaligramy jsou obrazové básně, verše zapsané do obrazů, které mají znázorňovat. Mnoho básní by bez výtvarného uspořádání bylo pro čtenáře nepochopitelných.
Smrt člena císařského dvora vyvolá povyk, protože panuje podezření, že se ho opovážil otrávit jeden z lékařů. Vyšetřováním vraždy je pověřen soudce Ti, který se vydává do Velké lékařské služby, instituce, jež shromažďuje veškeré lékařské vědění.
Kniha Svět modliteb rabína Elieho Munka je do dnešní doby považována za nejlepší komentář k židovským modlitbám, který byl napsán v jiném jazyce než hebrejštině.
Co znamená v dnešní době zkostnatělých identit a odklonu od komunitního života někam patřit a předávat hodnoty? Na rozdíl od toho, co tvrdí všechny fundamentalismy, by k předávání dědictví nemělo docházet překlápěním uzavřené identity.
Vzpomínky na Léta Páně 1962 – 1975, jak si to pamatuji já, Beatrice Landovská, narozená v září 1962 v Praze v Dejvicích, v porodnici na Roosweltově ulici.
Tato kniha je určena všem, kteří mají rádi Itálii, navštívili ji, chtějí na ni vzpomínat, či se na cestu na Apeninský poloostrov teprve chystají. Stojí slavná dolce vita opravdu za to? Lze vidět Neapol a nezemřít při tom?
Jeden dům na poklidném předměstí, tři nájemníci, tři zpovědi, které se čtou se zatajeným dechem. Příběhy, jež se vzájemně proplétají a odhalují tajemství a lži, bez nichž by rodiny snad ani nemohly existovat.
