Překlad básnické sbírky oceňované, mladé, polské básnířky Małgorzaty Lebdy Sny uckermärkerů. Podobně jako v dříve vydaném Matečníku (česky v roce 2019) se noříme do rodinných vztahů na hranici lidského a přírodního světa.
Weles 76 představuje následující básníky a básnířky: Roberta Fajkuse, Petra Veselého, Martina Stöhra, Alžbětu Johanku Petrovou, Ladislava Zedníka, Radka Malého, Miroslava Holmana a Zdeňka Volfa,Miroslav Olšovský, Vladimír Šrámek.
Ve Welesu 77 jsou zastoupeni zejména čeští a slovenští autoři generace tzv. mileniálů. Rubriku poezie tentokrát reprezentují Barbora Zoja Zuchová, Jan Mužík, Michaela Horynová, Alžběta Luňáčková, Olga Gluštíková a Ondřej Holpuch.
Z kuchyně tety Andělky k hvězdokupám by se mohla zdát vzdálenost nepřekonatelná… Texty Mileny Fucimanové se pohybují po rozostřeném rozhraní poezie a prózy.
...Autor moc dobře ví, že nechce psát kýčovité básničky o vrnění kojence v kolíbce, ale spíše reflektuje některé důležité situace, které vyplývají z výchovy synů.
Jedna z těch starých a častým používáním už notně umolousaných definic praví, že přítel je člověk, který o nás všechno ví a přesto nás má rád. Je-li to pravda, pak by se básník Petr Pustoryj dal označit za přítele světa.
Pátá sbírka autora, který se doposud nejlépe cítil v zúženém světě interiérů a existenciálních dějových fragmentů, v poezii všednosti bez okázalých básnických gest.
Výbor z díla jednoho z nejpřekládanějších současných polských básníků, který je paradoxně víc známý v zahraničí, možná i proto, že od roku 1985 žije v Dánsku.
Cykly studničních básní hloubené volným veršem, tajícím náběhy na haiku, se tak střídají s přílivy/odlivy širokodechých verset, v nichž se sémanticky mísí – ba až vyřezává – vše předmětné, prožité, jakož načtené či snové.
