Jedna z těch starých a častým používáním už notně umolousaných definic praví, že přítel je člověk, který o nás všechno ví a přesto nás má rád. Je-li to pravda, pak by se básník Petr Pustoryj dal označit za přítele světa.
Pátá sbírka autora, který se doposud nejlépe cítil v zúženém světě interiérů a existenciálních dějových fragmentů, v poezii všednosti bez okázalých básnických gest.
Výbor z díla jednoho z nejpřekládanějších současných polských básníků, který je paradoxně víc známý v zahraničí, možná i proto, že od roku 1985 žije v Dánsku.
Cykly studničních básní hloubené volným veršem, tajícím náběhy na haiku, se tak střídají s přílivy/odlivy širokodechých verset, v nichž se sémanticky mísí – ba až vyřezává – vše předmětné, prožité, jakož načtené či snové.
Weles 68, první číslo roku 2017, prošel lehkou vizuální proměnou. Jinak je však vše při starém a čtenáři se mohou těšit na básně Jitky N. Srbové, Anny Háblové, Jana Sojky, Mircea Dan Duty, Jiřího Poláčka či Matúše Benkoviče.
Letní Weles 69 dostal do vínku výrazný výtvarný doprovod z dílny Lukáše Karbuse a kvalitní básnický obsah z pera Tomáše Kůse, Petra Čermáčka, Tomáše Soldána, Ondřeje Krystyníka či Michaely Keroušové.
Weles 65 přináší na pavučinách babího léta pestrou směsici autorů, a to jak zavedených jako jsou Radek Fridrich, Kateřina Rudčenková a Mária Ferenčuhová , tak i autory a autorky z řad nejmladší generace.
